Nevinný vlak duchů do vinného sklepa Brno - Hustopeče a dokonce i zpět 17. 11. 2007     Na státní svátek dne 17. listopadu 2007 jsme naplánovali další výlet Hrbaté Máni, s veškerým svým cirkusem, co k těmto výletům patří. Namířeno jsme měli do jihomoravských Hustopečí a kam jinam, než do vinného sklepa. Jako obvykle jsme odstartovali den nejprve v depu přípravou mašinky. Kalendář i venkovní teplota nám dávaly dostatečně najevo, že pryč jsou slunné dny o tričku a kraťasích, kdy člověk hledá milosrdný stín a v něm schlazení a osvěžení. Tentokrát jsme hledali jen způsob, jak se zahřát. Vůz Bmx 050.001, který jsme přebrali v depu, byl ale studený jako mrazící box v supermarketu. Navíc do něho těsně před námi naběhlo úklidové komando dvou uklízeček, které setřením podlahy na mokrý způsob vytvořilo pravé nefalšované kluziště. "Je zapnuté topení?" - "Samozřejmě! Dělá co může!" Pokřikovali jsme na sebe. Problém byl, že bufíky topení vozu jsou dva a my měli zapnutý jen jeden. Takže jsme pro naše pasažéry přijeli na brněnské hlavní nádraží s nevlídně studeným vozem. Naši pasažéři se dostavili, pravda ve skromnějším počtu, než obvykle. Tato nevýhoda se ale později projevila alespoň příjemnou atmosférou menšího kolektivu. Vyjeli jsme z Brna, narazili jsme sud s pivem, ale nikomu se kupodivu příliš nechtělo konzumovat v té zimě studené pivo. Ti co se nenechali ničím překvapit, zvyšovali si tělesnou teplotu vlastními zásobami slivovice. Během jízdy se ale teplota ve voze utěšeně zvýšila a s ní úměrně i žízeň pasažérů. Také nálada byla hned lepší. Po příjezdu do Šakvic na hlavní trati koridoru jsme měli malou přestávku. Důvodem byl odjezd pravidelného vlaku po odbočné trati do Hustopečí. My jsme proto mohli vyjet na tu samou trať až po ohlášeném příjezdu pravidelného vlaku do zmiňovaného města. Tuto přestávku využil každý po svém. Někteří se jen protáhli na velmi čerstvém vzduchu, jiní tu čerstvost nemohli unést a mocně kouřili. Také jsme sledovali průjezd rychlovlaku Pendolino, protože se v našich řadách stále nacházejí jedinci, kteří tento vlak ještě na vlastní oči neviděli. Sedm kilometrů ze Šakvic do Hustopečí bylo už jen hlt piva nebo dva. Velikou výhodou oproti první akci do Mutěnic bylo, že cíl naší cesty - vinný sklep U Kuklů, se nachází pouhých 300 metrů od nádraží, takže jsme byli v podstatě ihned na místě. Posádka mašinky Hrbaté Máni se věnovala údržbě stroje, drobným opravám a objetí soupravy, aby byla nachystaná na pozdější odjezd. Ve sklepě U Kuklů nás vlídně přivítali a ihned nabídli oběd v podobě kuřecího plátku s bramborem. Poté následovala ochutnávku vína s odborným výkladem mezi sudy. Tam proběhly i soutěže v natahování koštýře. Po skončení probíhala volná zábava a konzumace co hrdlo ráčí. Podle hesla "v nejlepším přestat" jsme vinný sklep po několikahodinovém pobytu opustili. U některých to bylo právě včas. Již o mnoho hlučněji jsme se rozloučili a vyrazili k nedaleké stanici, kde již čekala nastartovaná Hrbatá Máňa i vytopený vůz. Někteří cestující se vybavili lahvemi vína, aby snad po cestě zpět netrpěli žízní. Některé návštěva sklepa trochu přemohla, takže za monotónního drncání vlaku usnuli. Proto mohlo snad jako překvapení působit, že jsme se najednou ocitli zase zpátky v Brně na hlavním nádraží. Co říci na závěr? Snad jen že nás mohlo být více, ale jak jsem již napsal, parta byla dobrá a náladu nám nic nezkazilo. Takže pokud se Vám bude chtít, příště Vás rádi přivítáme na palubě našeho vlaku. zpět homepage 26. 12. 2007